WTOC 2014 - Itálie

Mistrovství světa 2014 v trail-o v italském Lavarone je za námi. Na loňský mistrovský titul Jany Kosťové jsme navázali "jen" 4. a 6. místem.

Repre CZE WTOC 2014

oficialní foto: www.woc2014.info

slavnostní zahájení

čekání na štafety

oficialní foto: www.woc2014.info

oficialní foto: www.woc2014.info

oficialní foto: www.woc2014.info

bez dodávky "Zelený život" by to nešlo

Model 1

Model 1

Model 1

Model 1

Model 1

Model 1

B. Hůlka

čekání na štafety

Lešťa a Hanka

Libor

Pavel

Petr, v pozadí Pavel

slavnostní vyhlášení (Švédům stačí zlato a stříbro)

slavnostní vyhlášení (Švédům stačí zlato a stříbro)

Italské Dolomity jsou jedním z nejhezčích koutů Evropy. V nadmořské výšce přes 1300 m. n. m. se konalo letošní MS v orientačním běhu a trail-o, kterého se účastnili i naši členové.

TempO model

Modelového závodu jsme se účastnili všichni, přestože do kvalifikace jsme mohli vybrat pouze tři zástupce (Tomáše, Libora a Janu).

Pozdravili jsme se s ostatními závodníky, vyzkoušeli 2x4 kontroly, které sebevědomí někomu zvedly, někomu ne. 

Asiago zahájení

Zážitek. Průvod závodníků prochází městem, ulice lemují tleskající diváci. Jeden z nich mi dokonce podává ruku a přeje hodně štěstí. Každý stát předchází dítě s cedulí a následuje vlajkonosič výpravy, poté zbytek. Češi mají velmi pěkné zastoupení - tým OB a trailo pohromady, krása. Pak trochu tepelný pekáč na náměstí, a to celou dobu, než se papaláši vypovídají :-)

TempO kvalifikace a finále

Z kvalifikačních bojů se bohužel neprobojovala Jana, která byla na ME v Portugalsku jediným vozíčkářem ve finále. Tentokrát ji ve finále zastoupil Dmitryj Dokuchaev, skončil ale 24. z 24 finalistů. Možná mají přece jen vozíčkáři nějakou nevýhodu i v této disciplíně?

Excelentně ale zabojovali Libor Forst - 13. místo a Tomáš Leštínský (stejně jako loni 6. místo).

Zbytek týmu měl volný den, který jsme ale zaplnili intenzivním tréninkem na mapách z loňských závodů.

První modelový a závodní den

Moc hezké prostředí pevnosti Forte Verle trochu zkazilo deštivé počasí. Alespoň jsme si mohli vyzkoušet kromě mapy, terénu a stavitele také voděodolnost našeho vybavení a nakonec i vlastní.

Samotný závod se odehrával v jiné pevnosti - Millegrobe a neměl s modelem mnoho společného. Vzhledem k počasí se pořadatelé rozhodli zkrátit ho na pouhých 12 kontrol, ze kterých po protestech zbylo jen 11. 

To je dost málo na to, aby se dalo z průběžného výsledku na něco usuzovat. S jednou chybou do druhé (mnohem delší) části závodů postupoval favorit Tomáš a také trochu překvapivě já, ale jak jsem psal, vše zůstávalo otevřené. Ztráta jednoho nebo dvou bodů nemusela ještě znamenat ztrátu nároku na medaili. 

Campomuletto

Náhorní planina Campomuletto se stala dějištěm jak dalšího modelu, tak druhé části MS. První den dokonce trochu nasněžilo, ale o to větší překvapení byl pařák druhého dne. Ale díky dolomitskému počasobohu za něj.

Modelový závod nám zpestřila návštěva štábu ČT, která nás moc potěšila. Už teď se těšíme na srpnový Paralympijský magazín. 

Měli jsme hodně o čem diskutovat, některé kontroly byly na hranici přesnosti akceptovatelné na českých závodech, natož na MS. Nikdo z nás ale bohužel není prorokem, a tak jsme opět nepodchytili správné zadání do finálového dne: Namísto modelového přikázání "pokud něco nesedí, neřeš a dej písmeno" jsme bývali měli ve finále aplikovat "pokud něco nesedí, dál to neřeš a dej Z". 

Bohužel, to víme až nyní, jinak jsme mohli při návratu cinkat jako vánoční stromek. Nebyli jsme ale jediní chybující, a tak celkové výsledky jsou rozprostřené po celé výsledkové listině, o něco lépe než na ME v Portugalsku, zejména díky 4. (Pavel Dudík) a 6. místu (B. Hůlka) v kategorii Paralympic class.

Štafety

Poslední půlden jsme konečně zažili nádherné počasí. Za velkého očekávání jsme se účastnili demo závodu tříčlenných štafet. Bohužel, díky chybkám v realizaci jsme se místo rozplývání nadšením odebrali domů ještě před spočítáním výsledků. A dobře jsme udělali, zveřejněné nejsou ani po dvou dnech.

Poděkování

Děkujeme všem našim partnerům, a to nejen firmám ERA a TEVA, NF AVAST, Magistrátu hl. m. Praha, projektu FAČR Zelený život, ale také našim životním partnerům a partnerkám za podporu, bez které bychom se tomuto sportu věnovat nemohli.  

Speciální poděkování patří Spojencům sportovců na vozíku, z nichž musíme zmínit především našeho krutospojence a kolegu René Kujana, který zatímco my jsme se nechávali ovívat italským vánkem, ukrajoval poslední kilometry ze svého třetího islandského běhu. Za extrémních povětrnostních podmínek se mu podařilo navázat na předloňský sólový oběh Islandu a loňský přeběh ze severu na jih přeběhem z východu na západ. Tím se mu podařilo Island rozkrájet na čtvrtky a příště se může pustit do dalšího ostrůvku. Takového Spojence žádná jiná organizace nemá :-)