Před osmadvaceti lety ochrnula na nohy po pádu ze stromu. Bylo jí 14let. Přesto jí tato těžká životní zkouška na prahu dospívání nedokázala zastavit. Následně se vrátila do školy a vystudovala aranžérství květin. V současné době žije v rodinném domku u Benešova v obci Úročnice, kde zároveň také pracuje.
Jana si vyzkoušela spoustu sportů. Lyžovala na monoski, jezdila na handbiku. Chvíli hrála dokonce basketbal, ale bylo to příliš náročné, zejména na dojíždění do dalekých Pardubic.
Velkým mezníkem v jejím životě bylo seznámení se s florbalem, který se stal její srdeční záležitostí. „V době, kdy jsem jezdila cvičit do Paraplete, jsem tam také navštívila kurz sportovních aktivit, kde jsem si mohla vyzkoušet různé sporty: ping pong, tenis, basketbal apod. „Mě ale nejvíc zaujal florbal. Tehdy se psal rok 2004. Postupně jsem začala tomuto sportu propadat a zhruba od roku 2006 jsem se začlenila do týmu.“ Rekapituluje Jana a pokračuje: „Líbí se mi, že je to sport rychlý, ale nekontaktní. Florbal vozíčkářů má stejná pravidla, jako florbal chodících lidí. Hraje se to se stejnými hokejkami i míčkem. Jediné, co je speciální, je aktivní sportovní vozík, který je určený přímo pro hru florbalu. Je pravda, že skloubit koordinaci pohybů, kdy člověk musí rychle ovládat vozík, ale zároveň drží v ruce hokejku, není úplně snadné a představuje to určité úsilí a dovednost.“
V současné době je Jana zapálenou hráčkou florbalového klubu SKV Praha ComAp Team v Ruzyni, pod trenérem Vladimírem Maříkem. Na florbalovou reprezentaci ale nikdy nepomýšlela. „Nejvíc mě na tom sportu baví ta banda lidí. Kluci jsou moc fajn a je tam velká legrace.“ Dodává pohledná blondýnka.
My Janě přejeme hodně radosti ze sportu i v životě.